Reklama
 
Blog | Jan Kout

Berlín: Pokus o obsazení letiště Tempelhof

To, že není některým Berlíňanům osud prázdných prostor ve městě lhostejný, dokazuje řada příkladů z minulosti (po převratu vznik několika squatů), nedávné minulosti (referendum o podobě nábřeží Sprévy v Kreuzbergu a Friedrishainu) a také současnosti. V sobotu 20. června se odehrál pokus o obsazení letiště Tempelhof.

„Have you ever squated an aiport?“(Už jste někdy obsadili letiště?) zněly nápisy na úhledně vytvořených plakátech, které se daly najít asi tak jeden a půl měsíce před samotnou akcí. Byla to výzva, které se dalo těžko odolat. Proto se v onu sobotu před hlavní budovou letiště objevilo pomíchané složení lidí. Nebyli zde jenom černooděnci z fundamentální levice, ale také další převážně mladí lidé. Někteří to spojili s protestem proti stoupajícím nájmům a takzvané gentrofikaci, proti čemuž se masově demonstrovalo několik dnů před tím. Jiní se toho zúčastnili z čisté zvědavosti, jak to celé dopadne. Pak tu byla hrstka těch, kteří se pokusili přelézt plot, ačkoli bylo již předem jasné, že budou záhy zatčeni.

Policistů tu bylo totiž dostatek. Nedoprovázeli jen demonstranty, ale také se rozestavěli podél oplocení na straně demonstrantů a též v areálu letiště. Bylo samozřejmé, že takovouto akci nemůžou ponechat bez zákroku – šlo zde totiž o ochranu majetku, která je jednou ze základních svob, práv a povinností ukotvených v německé i české ústavě (ačkoli se v případě Německa nedá vysloveně mluvit o ústavě ve stejném slova smyslu jako té české. SRN má totiž ještě stále tzv. Základní zákony, které de facto ústavu nahrazují). Proto bylo už od začátku jasné, že je to celé předem marný boj.

Signál

Reklama

Hans-Christian StröbelePřesto tu šlo o jeden důležitý signál. "Vůbec nechápu, proč nemůžu tady na tu louku a ty ostatní také", vysvětluje svou účast Hans-Christian Ströbele, poslanec Zelených za Friedrichshain a Kreuzberg, který sem zavítal na kole. "To letiště je veřejný prostor, už není v provozu, za což jsme bojovali, protože jsme to považovali za správné, a teď se sem nesmí. To je absurdní", vysvětluje své rozhořčení z nastalé situace. "Chceme se zasadit o to, aby se zdejší brány otevřely.“ Jenže prý se to zatím neuskuteční kvůli tomu, že tam jsou cenné a stále používané radary. "Ty ať tam klidně zůstanou, nikdo s nimmi přece nemusí přijít do styku. Poradil bych senátu, aby ukázali trochu smyslu humoru a zpřístupnili tento prostor. Považuji za divné, když se tam můžou prohánět lišky a zajíci a my ne".

Jak to bude chtít ale dotyčný politik řešit ze své pozice? "Myslím si, že by bylo dobré uspořádat referendum. Domnívám se, že by byla většina obyvatel pro zpřístupnění. Jenže to je zdlouhavá cesta, než by se tak mohlo stát. Proto se musí zvolit rychlejší způsob". Ströbelemu nejvíc vadí, jak se dnes na místě ztělesnila moc „Podívejtese na to – je tu vodní dělo, policisté z pěti spolkových zemí. Přitom zde jen o louku…" Ke všemu mu přišla kuriózní ještě jedna věc "Pár metrů odsud jsem uviděl policisty v cizích uniformách, kteří jsou z Afghánistánu. Prý tu jsou na školení.Tak si dovedu představit, jak pak doma vypráví, že tu kvůli ochraně nějaké louky děláme takovéto povstání.“

Jiný účastník demonstrace sem přišel kvůli tomu, že "je z užívání tohoto prostoru veřejnost vyloučena. Uvítal bych, když bychom se toho celého projektu také mohli účasnit. Proto je docela vtipné, jak je vidět, že nás nepustí dovnitř. Oni nás tam nechtějí. Pro mě to nemá žádný smysl to nechávat uzavřené. Proč vlastně?". Určitě mu však nejde o to, aby se teď hned přelezlo přes plot, ale aby se jen otevřely zavřené brány. A jak by chtěl onen prostor využít? "Určitě by tam mělo být něco pro občany, nejen pro bohaté, kteří si to mohou zaplatit. Třeba nějaké malé sídliště, park, několik hřišť. Ať už tam bude stát cokoli, hlavně ať se to prostranství může využívat ještě před tím.“

Veřejný prostr je náš

Je zřejmé, že se opět zvedají hlasy místních občanů proti některým plánům senátu. Berlín má ještě stále několik nezastavěných ploch, které jsou lukrativní pro investory. A ty Berlín, jako jedno druhé nejzadluženější město Německa potřebuje. Některým občanům však přístup senátu k investorů připadá až přespříliš vstřícný. To, že řadě místních urbanistická podoba Berlína není lhostejná, dokazuje nejen tato demonstrace, ale též například referendum, které proběhlo před rokem kvůli stavebním záměrům nazvaným "Mediaspree", které se měly realizovat v části pobřeží u Sprévy v Kreuzbergu a Friedrichshainu (viz obrázek ). Některé pozemky jsou tam totiž ještě stále nezastavěné nebo na nich stojí staré budovy, z nichž některé patří do památkové péči. V referendu se pak vyslovila nadpoloviční většina občanů pro pozastavení těchto plánů, vyhotovení nových, zajištění přístupu k nábřeží a zvětšení vzdálenosti od břehu pro nové budovy.

Ostatně se občané Kreuzbergu již nejednou postavili proti plánům stavařů. Začátekm osmdesátkých let mělo být v této čtvrti zbořeno několik desítek domů, aby semísto nich postavila dálnice, která by končila poblíž berlínské zdi ve východní části města. Někteří obsadili prázdné domy a odmítali je vyklidit. K tomu se přidal protest dalších obyvatel, kteří nehodlali opustit své staré domovy. Tím se podařilo zachránit starou zástavbu, která se dá využívat i dnes. Pozůstatkem na tento čas je  jen několik paneláků postavených poblíž Kottbusser Tor.