Rytmické dunění dýně, flétnový
sbor mrkví, chřestění listů pórku, čekanky, celeru, kapusty a
okurky a rajčat. To, že tu nelze vyjmenovat všechny zvuky, které
lze pomocí kombinace všech těchto druhů zeleniny
vyvodit, je pochopitelné. Člověk tomu do posledního okamžiku
nevěří, že je něco takového možné. S dosavadní technikou se
dá ovšem vyzískat i na první poslech skryté či zanedbatelné
zvuky taktéž ze zeleniny.
Deset členů vídeňského
zeleninového orchestru předvedlo skladby různých žánrů. Při
zmínce o zelenině a hudbě by se dalo víceméně očekávat, že
uslyšíte rytmy a melodie různých etnických kmenů odněkud z
Amazonského pralesa. Jenže se naopak z křehkých stvolů a hebkých
slupek ozývala elektronika, která měla nebývale dobrý obsah i
formu. Její důvtip a, ano, zvuk upoutal veškerou pozornost.
Kupříkladu zelorock, při němž se tři členové orchestru
postavili dopředu na okraj pódia a spustili takřka metalový
nářez. Nebo i jeden ze skladeb, která byla v duchu volného jazzu.
Bezesporu vás nebude bavit jen ta
hudba, nýbrž i humor, který se s vystoupení pojí. Obojí čeká
na objevení a užití si. Na konec vás pohostí chutnou zeleninovou
polévkou, čímž je pak zážitek dovršen také kulinářsky.
Pokud máte chuť, nenechte si ujít vůbec první vystoupení tohoto neobvyklého obsazení v Česku, a to na hudebním festivalu Litoměřický Kořen v Litoměřicích tuto sobotu.
P.S: Přesto se člověk ptal sám
sebe, zda něco takového nemůžu vzniknou nikde jinde než tam, kde
je dostatek všeho, tedy také jídla, s nímž se pak dá i hrát…