Takže prosím ještě jednou: Český prezident si něco takového, co prohlásil Václav Klaus po negativním výsledku referenda v Irsku, nesmí dovolit říct bez toho, aniž by to předem nekonzultoval s mistrem zahraničních věcí. A pokud má vláda s Klusem nějaké vnitropolitické problémy, nesmí si tyto žabomyší války vyřizovat v zahraniční politice. Tam nepatří, tam nikoho nezajímají, tam se řeší jiné, důležitější (a mnohdy opravdové) potíže zdejšího světa.
Proč to Václav Klaus dělá? Jelikož je mocechtivý a nedokáže se vyrovnat s tím, že je jeho funkce prezidenta velice okleštěna a že tím pádem nemá velkou rozhodovací schopnost, které se těšil jako předseda vlády. Proto zvolil jinou cestu, a tou je ješitnost, trucovitost a naschvály. A činí tak, ať už jde o jakékoli, i třeba vznešené principy, které můžou ledaskomu přilepšit (poslední případ budiž příkladem).
Václav Klaus se vyprofiloval do politika, který ztratil pojem o realitě a kterému jde jen o jeho profit (přinejmenším v médiích), ať toho dosáhne jakýmkoli způsobem. Je smutné, že kvůli jeho negativnímu působení ztrácí Česko své silné klady z polistopadové minulosti. Ty totiž ještě stále v zahraniční přetrvávají z éry Václava Havla, který byl výtečným politikem s globálními přesahy a vlivy a který byl po převratu pro Česko největším štěstím na politické úrovni, které nás vůbec mohlo potkat (což si ještě mnohokrát uvědomíme).
Podle Havlových poselstvích, která tu pro nás i pro celý svět nejen jeho myšlenkami, ale především také jednáním zanechal, bylo a ještě stále je na Česko v zahraniční nahlíženo. Během Havlovy éry se obraz Česka v cizině vytvářel právě díky jemu. A ten byl opravdu světový. Nyní se tento pohled pod Klausovým působením přeměňuje v něco, co je ovládáno silnou sebezahleděností, sobeckostí a mizivou schopností docílení kompromisu. Tací politici formátu Klause málokdy přispějí k pozitivnímu vývoji, naopak můžou ještě více konflikty roznítit. S takovými politiky lze těžko zreformovat současnou Evropskou unii. Pro budoucnost příjemného a demokratického spolužití v Evropě tudíž tací politici spíše překážejí a šlapou po principech, která tu desetiletí vznikala na mezinárodní úrovni a díky nimž můžeme svobodně žít. Na tuto skutečnost by se nemělo zapomínat.
Proto buďme ještě více hlasití vůči nesmyslům z úst našich politiků. Je jedno, jakou vykonávají funkci, plést se může kdokoli z nás. Tudíž se zbavme jakéhokoli mytizování a kriticky přistupujme ke komukoli i k nám samým. To může být jeden ze způsobů, jak se může znovu stát česká politika a zdejší politická kultura světovou, kvůli níž se člověk nebude v cizině i doma stydět.