Reklama
 
Blog | Jan Kout

Zahraniční politika: Hrátky s xenofobií

Sobotkova vláda se zdráhá přijmout více uprchlíků/emigrantů. Zrazuje tím nejenom humánní přístup dřívější zahraniční politiky, ale i sociálně demokratické principy a navíc tím podporuje xenofobní vášně.

Je zarážející, že zrovna takovýto přístup přichází od vrcholného člena sociálně demokratické strany, která si vepsala do vínka, že bude kdykoli humanitárně nápomocna, když to bude zapotřebí. Teď se však její představitel zdráhá tento základní humánní princip naplnit, dokonce ho svými činy, lépe řečeno nečiny a slovy pošlapává. Nestálo by to snad ani za zmínku, kdyby tato osoba nebyla současně premiérem země, který spoluurčuje zahraniční politiku svého státu.

Je to rozhodně velice špatný signál vůči lidem, kteří naši pomoc požadují. Místo toho, aby se jim poskytla, podsouvají se jim dokonce kriminální zájmy. Ze slova uprchlík se tak podle této logiky a vidění světa stal kriminálník, který by si měl zůstat doma a udělat si tam sám pořádek. Hlavně ať se nemíchá mezi nás homogenní společnost. O tu homogenitu nechceme přijít, ta je výsostným bohatstvím.

To je ovšem velice zbloudilé a zdeformované vidění skutečnosti. Navíc jde o pseudoargumenty, jež jsou iracionální, jelikož se nezakládají na jakémkoli reálném důkazu. Současně jde o rétoriku xenofoba, jež by mohl pocházet z kdejaké ultrapravicové strany.

Stačí si uvědomit, jak by sám člověk v životu ohrožující situaci jednal. Nikdo se přece dobrovolně ze své země nevydá do jiné, aby tam začal svůj život úplně od začátku, jen tak. To už musí mít velmi pádné, tedy existenciální důvody, proč se k tomu rozhodne.

Česká vláda a kdokoli, kdo pomoc novodobým emigrantům odmítá, by se měli vrátit několik desítek let zpátky a zjistit, proč několik tisíc lidí emigrovalo z komunistického Československa do zahraničí, kde chtěli konečně zažít svobodu. A tehdy taky žádný z okolních demokratických států neodmítal těmto emigrantům pomoc. Právě naopak.

Proto je nyní velice ostudné, když my podobnou pomoc jiným nechceme poskytnout, když už ji nabídnout můžeme. Přitom tito emigranti odcházejí z oblastní, kde je to pro ně mnohdy daleko více životu nebezpečné, než jak tomu bylo v tehdejším Československu.

Pokud se Sobotkova vláda chce opravdu hlásit k dřívější zahraniční politice Česka, kterou značila humanitární a humánní pomoc všeho druhu, a k Havlově lidským postojům, měla by co nejdříve přestat dělat z uprchlíků nebezpečí pro Česko a raději jim poskytnout pomoc, kterou co nejrychleji potřebují. Tím se naopak Česko obohatí a získá na síle, než když se jen bude uzavírat do sebe, holedbat se homogenitou a nepřipouštět si, že je spoluzodpovědné za dění ve světě.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama