Ta rétorika mi přišla už dávno překonaná. Sám se pohybuji v česko-německých vztazích více než deset let. Organizace, které v této oblasti znám, se zasazují o lepší, tedy přátelské pojetí spolužití se svými nejbližšími sousedy. Pracují na tom již několik let. Mohou poukázat na řadu úspěchů na lokální i celospolečenské úrovni.
Už mnoho let se málokdo z vládních politiků pouštěl na tenký led nacionalistických vášní ohledně křivd, které jsme si vzájemně udělali před, během a po 2. světové válce. Teď však přijde jedna osoba, tedy Miloš Zeman a zase začne nemotorně rozšlapávat vybudovanou důvěru a spojení.
Opětovně používá svou zastaralou rétoriku z doby opoziční smlouvy. Znovu se tomu málokdo dokáže postavit čelem a říct, že jde o nacionalistické plky, které nechceme a nebudeme více tolerovat. Zase se v zahraničí nechápavě ptají, o co těm Čechům vlastně jde a proč se zase něco takového přetřásá, když se přece zdálo, že se již dávno dospělo k jisté shodě, dohodě, vyrovnání se s vlastní minulostí a poté přicházející katarzi.
Zeman spolu se svými poskoky v čele s Václavem Klausem znovu vytahují rádoby argumenty nacionalistického rázu, které vyvolávají nepochopení na druhé straně a jež dávají tušit, že Zeman nebude sjednocovat, ale rozdělovat a provokovat.
Odhlédnu-li teď od toho, že takovouto rétoriku používají politici, když už jsou v úzkých a nemají po ruce žádné pádné, věcné politické argumenty ze současnosti, překvapuje mě především to, že se proti Zemanovým výrokům neozvaly žádné jiné osobnosti jako Petr Pithard. Proč nechaly Schwarzenberga v této nekalé hře samotného? Proč ani média nejsou dosud schopná zaujmout opačný postoj, vysvětlovat, poukazovat, odsuzovat a zahánět hrozící vášně?
Bylo by škoda si nechat pošlapávat něco, co tu buduje několik stovek až tisíce lidí, jimž jde o skutečně semknutou, přátelskou a tolerantní Evropu a svět. Lze jen těžko uvěřit, že Zemanovi jde o něco podobného po nacionalistických útocích na Schwarzenberga.
Proto si nenechme brát něco tak cenného, jako jsou dobré sousedské vztahy, jen jednou osobou. Je nás tu víc, ozvěme se, dejme mu najevo, že jeho rétorika je dávno překonaná a nenachází odezvu. Zbavme českou politiku takovýchto projevů, které používali již komunisté.
Jednak nám takové výlevy nic nepřinesou dobrého, protože proti nám naše sousedy spíše poštvou, a jednak dávají najevo, že se ještě stále nedokážeme vyrovnat s vlastní minulostí s patřičnou sebeúctou, pokorou a zpytováním.
Už jsme přece v několika případech po převratu v roce 1989 dokázali, že se s vlastní minulostí umíme vypořádat způsobem hodným demokraticky, tolerantně a sebekriticky smýšlející země. Nenechme si to vzít, udržujme to, braňme to a žijme to dál. Jedině tak lze v budoucnu zahnat a nepřipustit podobné projevy a vášně.