Reklama
 
Blog | Jan Kout

Zeman prezidentem: Poctění špatných vlastností

Zvolením Zemana prezidentem Česka došlo k uctění jistých vlastností. Jen málokteré z nich jsou kladné. Proč je většina voličů podporuje?

Když to shrnu, napadají mě následující vlastnosti, které mi z volební kampaně Miloše Zemana vyplouvají na povrch: Křiváctví, hulvátství, vulgarita, nevěcnost, demagogie, lhaní, zesměšňování, nacionalismus, překrucování reality a historie, nečestnost, xenofobie a intolerance. Pěkná směs všeho možného, s čím by kdejaký politik, natož pak kandidát na prezidenta státu ztroskotal v jiné vyspělé demokratické zemi, kde si občané a média umí ohlídat slušné a úctyhodné chování k sobě navzájem. Proč ale ne v Česku? 

Lze rychle přijít s vysvětlením, že právě výše zmíněné vlastnosti jsou všednodenním koloritem české společnosti. A to nejenom někde na hospodské úrovni, odkud Miloš Zeman čerpá vášně pro svou politickou kulturu, ale také, bohužel, i mezi kriticky smýšlejícími lidmi. 

Je si načase přiznat, jaké neblahé věci jsou v české společnosti zakořeněné. S xenofobií a rasismem se sejdeme bohužel v jakékoli zdejší společenské vrstvě. Hulvátství, nečestnost, lhaní, vulgarita, překrucování, zastírání, šovinismus a sexismus se ovšem také všeobecně tolerují jako běžné projevy, proti kterým se není třeba příliš ohrazovat a potírat je. 

Reklama

Tudíž se není čemu divit, že se pak celé této plejádě vlastností dostává široké podpory, jakmile ji někdo přijatelným způsobem v politice ztělesní. Tedy takovým způsobem, který je všeobecně čitelným a „lidským“, jelikož se dotyčný chová jako „jeden z davu“ a pouze říká, co si stejně většina myslí. Jenže to je čistý populismus, který jde na ruku nejnižším pudům. Reprezentantem země by však někdo takový být neměl. Ačkoli, to by pak nereprezentoval Česko, že? 

Je pro mě šokující a vyvolává to ve mně velké zklamání, že především tyto vlastnosti přinesly Zemanovi kýžené hlasy. A je to navíc pro mě velký bolehlav vidět, že se zvolením Zemana prezidentem ČR právě tyto neblahé vlastnosti poctily a získaly ještě na větší váze. Navíc mě mrzí, že takto musím o svém okolí smýšlet. 

Hrdost na vlast – jakkoli se k tomuto postoji a pocitu stavím ve sjednocené Evropě a světě kriticky a skepticky – to rozhodně ve mně spíše znatelně oslabuje, než posiluje.