Reklama
 
Blog | Jan Kout

Žháři a humanistické pravidlo české společnosti

»Litujeme, co se stalo té holčičce«, zaznělo z úst zločinců, kteří vhodili tři (!) zápalné lahve do bytu rodiny ve Vítkově. Jenže litovat toho měli už v momentě, kdy je vůbec něco tak hrozného napadlo udělat, kdy se rozhodli ublížit jinému člověku či lidem na zdraví, respektive je přímo ohrozit na životě. Jak se má k tomu postavit zbytek české společnosti?

 

Česká společnost trpí latentním rasismem vůči Romům, Vietnamcům a gastarbeiterům. Pokud se chceme něčeho takového zbavit, měli bychom si uvědomit několik zásadních věcí:

 

Reklama
  • že se vždy jedná o lidi a že každý z nich je v řadě věcí zcela jiný, jako je tomu u většinové společnosti.
  • násilím se mezilidské vztahy nesmí neřešit. Jde o poznatek, který vychází ze zkušeností z druhé světové války a který se zakládá na jednoduchém, zato podstatném principu: Kdokoli z nás má právo na život bez rozdílu pohlaví, vzhledu, náboženského vyznání, původu či sexuální orientace.
  • přisuzovat někomu nějaké vlastnosti jen kvůli tomu, že se dá vzhledem zařadit k nějaké etnické skupině, je krátkozraké, spíše vytváří bariéry, zkresluje, zabraňuje dotyčného vidět jako individuum s rozličnými vlastnostmi, je příčinou ke vzniku nepochopení a je odrazovým můstkem k rasismu.
  • je odporné a zavrženíhodné, jakmile někdo jen chce vztáhnout na druhého ruku či jej dokonce ohrozit na životě jen kvůli tomu, že považuje jeho samotnou existenci za problematickou, protože ho řadí vzhledově k nějaké etnické či sub- nebo kulturní skupině.

 

Pokud chceme jasně vymezit, co se tu smí a nesmí odehrávat, tedy co si navzájem dovolíme tolerovat, musíme vnímat útok žhářů jen v jedné rovině: Jako ohrožení na životě, tudíž jako pokus o vraždu s rasistickým motivem. Doufám, že tak to bude vidět i soud.

Zároveň nelze čekat na to, až se takovýto rasistický čin bude opakovat, jako se tak stalo letos v březnu, nebo si myslet, že se zakázáním Dělnické strany či odsouzení vítkovických žhářů sprovodí problém českého rasismu ze světa. Ne, tady je třeba, aby se vytvořila jistá společenská dohoda, podle níž se bude k takovýmto kriminálním věcem přistupovat a zřetelně je odmítat.

V tuto chvíli lze říci, že jistá dohoda již existuje na politické rovině a v neziskovém sektoru, v němž je řada organizací, které se léta snaží o lepší soužití většinové společnosti s menšinami. Už řadu let je však na řadě občanská společnost jako taková, tedy každý občan Česka. A dokud se sami občané nezačnou ozývat se svým projevem odporu vůči takovým činům, budeme dál nahrávat na smeč rasisticky laděným lidem. Oni totiž z našeho mlčení vycítí, že s tím vlastně souhlasíme.

Tudíž pokud se chceme vymanit z tohoto svazku, je třeba být hlasitý, třeba i vyjít do ulic a ztělesnit tak odpor vůči rasisticky motivovaným deliktům. Tím se jasně řekne: To se nesmí opakovat a my z tohoto důvodu považujeme jakéhokoli člověka, který tak jen chce učinit, za zločince.

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama