Za prvé je příspěvek dosti povrchní, zabývá se marginálními věcmi, jakou je kupříkladu zmínka o tom, že se největší německý bulvár zabývá narozením medvíděte místo vysokou politikou. Zkusme si položit otázku, čím se v tu samou dobu zabýval český protějšek Blesk, a zda by to někdo považoval za vhodné citovat jako fakt, že se všechna česká média nezabývala takovým jubileem?
Dalším překrouceným faktem je to, že se řada tištěných médií zabývala především jen medvídětem Knutem. To lze vyvrátit například tím, že berlínský deník Tagesspiegel , který patří k Die Zeit a který se těší velké pozornosti jak čtenářů tak i politiků a který píše solidním stylem, připravil zvláštní přílohu k 50. výročí EU, v níž je text od Angely Merkel a předsedy Evropské komise José Manuela Barrosova. Navíc byla první strana tohoto deníku speciálně graficky upravena a úvodní článek vybral některé pasáže z příspěvků obou předních politiků. Za všechny další významné deníky můžu zmínit Süddeutsche Zeitung , který taky přinesl několik důležitých článků k této události.
A když už jsem uvedl to, že patří Tagesspiegel k hodnověrnému týdeníku Die Zeit, tak je také dobré uvést, že se i toto periodikum tomuto tématu obsáhle věnovalo ve svém posledním čísle. Ptám se, co přinesl týdeník Respekt, když si dovolí vytisknout pouze tento článek? Může si ČR takovou neinformovanost dovolit? Docela by mě zajímalo, kolik lidí v Česku ví, jak celý proces vzniku Evropského společenství před 50 lety probíhal, když v tehdejším Československu vládla deziformovanost…
Další nepřesností je zmínka o tom, že se ve městě nenacházel ani jediný plakát. Když by autor zašel na jakékoli nádraží S-Bahnu uprostřed města, zjistil by, že byly v tamních vitrínách umístěné plakáty zvoucí k oslavě tohoto jubilea, které byly zaplacené německou vládou.
Dále je z článku cítit jistý odpor k Německu, což zaráží nejvíce. Konkrétně obsahuje takové formulace, které demonstrují autorovy předsudky vůči Německu. Viz poslední odstavec "německá preciznost se nezapře". Takový blud a čirý předsudek, ale rozhodně žádný fakt. Jako by autor nevěděl, že se tím jen šíří nepodložená skutečnost.
Ostatně lze tuto formulaci vyvrátit jakýmkoli jiným případem, při němž by to nefungovalo podle této formule. Například ze své zkušenosti jsem několikrát žehral nad tím, že tady v Německu často úřady nefungují tak, jak by podle mých představ měly. Ale rozhodně bych jako soukromá osoba, natož pak coby novinář (!) nevztáhl tento můj zážitek na celé Německo, abych ohodnotil všechny lidi v Německu stejným metrem. Tento způsob popisu, jaký použil Luboš Palata a kterým chtěl popsat jistou skupinu lidí, jmenovitě Němce, je stejný jako u rasistů, kteří vždy posuzují jednu skupinu osob, která se vyznačuje rozdílnými kulturními zvyky a stylem života, jen paušálně.
A když se člověk pustí do rozboru uvedeného příkladu autora, na kterém demonstroval „německou preciznost“, je určitě docela rozšířínou věcí, že se přednatočený potlesk používá na jakékoli masové akci, která musí vypadat dobře v televizi. Tudíž lze podle autorovy logiky vztáhnout tento příklad na leckteré jiné zacházení s přednatočeným potleskem než jen na to použité u Braniborské brány. Takže jsme všichni nebo jen ti od „fachu“ precizní?
Myslím si, že nepomůže, když se budeme navzájem častovat zaběhlými frázemi, ale spíše naopak to, když se budeme snažit k sobě přistupovat jednotlivě, případ od případu, ne s hlavou plnou předsudků. Domnívám se, že zevšeobecňování a cejchování jakékoli země, národnosti či skupiny lidí nějakými rádoby charakteristikami nepatří k solidní žurnalistice, kterou chce Respekt nabízet.
Všeobecně to mohla být zajímavá reportáž o tom, jak se toto jubileum slavilo, takto se mi článek „Potlesk pro Evropu, prosím“ jeví jako chabý pokus o ní. Ještě navíc takový, do něhož autor promítl svůj postoj k této zemi, který je nejspíš dost ovlivněný černo-bílým viděním Německa a který podal jako skutečné Německo. Myslím si, že se o berlínských oslavách dalo referovat mnohem solidněji a hlavně vůbec věcně.
Navíc považuji za nešťastné se zaměřit jen na jednu část celkových oslav (opominu-li "nutnost" zabývat se oslavou jako takovou). Protože právě tento díl byl uspořádán pro masu, takže byl podle toho jak obsahem tak formou připraven. Je škoda, že se tak nedostalo na jiné součásti této veselice. Ty byly naopak zmíněné jen okrajově. Ke všemu jen proto, aby se zesměšnil německý ministr zahraničních věcí Frank-Walter Steinmeier, který se podle článku nechal slyšet, že navštíví všech 27 diskoték. Na základě tohoto článku si tak čtenář nemohl udělat relativně objektivní obraz o tom, co se vše a mnohdy o hodně zajímavého (!) odehrávalo mimo akci mezi Braniborskou bránou a Siegssäule. (Kupříkladu řada koncertů a DJ setů v rozličných berlínských klubech).
A proč bylo nešťastné se zaměřit jen na jednu z podob uspořádaných oslav? Předně proto, že byla pro masy, tedy trochu plynoucí po povrchu. Ovšem podobným způsobem se pořádají obdobné oslavy i v Česku, takže přece nic nového pod sluncem. Přesto však může být taková oslava něčím charakteristickým. Musí se však při jejím popisu rozlišovat, jestli je její vyznění opravdu něčím nosným nebo zanedbatelným. A v tomto případě byla tato akce u Braniborské brány spíše něčím marginálním.
To, že byla podepsaná smlouva všemi členskými zeměmi EU o pokračování důležitých věcí, se z článku čtenář dozví bohužel opět velice okrajově a znovu jen pro výsměch toho, že se německým diplomatům nepovedlo do smlouvy prosadit postup ohledně přijímání nebo jednání o evropské ústavě. Přitom to je to nejdůležitější, čím se článek mohl zabývat. Proč se to nepodařilo, kdo tuto záležitost zvrátil, jaké důvody ho k tomu vedly? Něco takového by bylo velice zajímavé se dozvědět a popsat, jenže zůstalo jen u povrchností…
Například to, že Česko jako jediná země do předešlého večera před podepsáním smlouvu její finální podobu blokovala kvůli jednomu datu, na který se nebylo ochotno vázat, nikde v článku ani ve zbývajících článcích stejného Respektu nestojí. Přitom postoje jakékoli země Evropské unie mohou zásadně ovlivnit budoucnost tohoto společenství. Podle toho se bude odvíjet, jestli budeme moci také za dalších padesát let slavit další výročí existence EU.
Suma sumarum vnímám tento článek jako velký omyl a spíše jako výjev jisté amaterizace, protože je hodně subjektivní a ne faktický. Sám jsem na místě byl a také se mi ledacos nelíbilo, ale rozhodně bych nepovažoval za důležité o tom informovat veřejnost v Česku. To by v jiných zemích mohli také zpravovat o kdejaké masové oslavě a prezentovat ji jako něco, co je pro celou ČR, tedy i vysokou politiku typické.
Tak to je všechno. Jsem toho názoru, že bylo nutné se o tom rouzepsat, ať už kvůli reflexi dobrou pro Respekt, tak i pro uvedené faktů na pravou míru. Zároveň si myslím, že kvalitní novinařina se pozná teprve tehdy, když je příspěvek kritický, ale věcný, relativně objektivní (100% neexistuje), informativní (ne však plný banalit na úkor faktů) a argumentačně vyvážený. Myslím si, že překrucování skutečnosti do novinařiny, jakou chce přinášet Respekt, nepatří, a tento článek ji obsahuje do alelujá.