Logika tohoto tvrzení je následující: malá země = neschopná, velká = schopná. Jenže ono to přeci jen ve skutečnosti naštěstí funguje jinak. Nejde přece o to, jak je ta která země velká, jež právě předsedá EU, ale o to, jací politici jsou v jejím čele, jaké mají schopnosti, vlastnosti, nápady, vize, koncepty a jak umí jednat. A kromě toho taky, jestli za nimi stojí i ostatní politici v jejich vlastní zemi, kteří je během onoho období podpoří (na což se Topolánkova vláda během předsednictví ze strany opozice vůbec nemohla spolehnout).
Tudíž žádná velikost, ani počet obyvatel, ani barva pleti, ani sexuální zaměření, ani náboženství, ani pohlaví, ani sociální nebo ekonomický status nám nikdy nic neřekne o tom, jestli jsou na špici politiky dané země opravdu zdatní, chytří, důvtipní, přátelští, komunikativní, tolerantní, nápadití a kompromisu schopní politici. To vše závisí na každém jednotlivém politikovi, na jeho povaze, na situaci v dané zemi a kolem ní a v neposlední řadě na voličích, kteří mohou o ledasčem rozhodnout a ledacos ovlivnit.
Tudíž může být v budoucnosti na špici EU kdokoli odkudkoli z evropské země. Jen ať umí dělat politiku, která nikoho nepoškodí a která je tu pro blaho celého světa, jehož problémy se bude snažit daná osoba vyřešit a odstranit.
Proto je třeba mít ve vedení Evropské unie skutečně zdatné lidi, kteří budou jen na tento post z- a vyvoleni a kteří ji budou chápat a prezentovat jako jedno, zato různorodé společenství se společnými problémy, a ne jakoukoli vládu, která jen krátce může odrážet vývoj v části Evropské unie a která zrovna může podléhat lokálním rozmarům ve vlastní zemi.
To je pro mě koncept, který může být spolehlivější než ten dosavadní a s nímž lze dlouhodobě řešit jisté problémy, jež nás celosvětově obklopují.