Zatímco se britská vláda po zveřejnění fotky utonulého tříletého chlapce konečně odhodlala k přijmutí dalších uprchlíků ze Sýrie, scházejí se země Višegrádské čtyřky, aby se domluvily na uzavření sami do sebe před humánními problémy, jež lze vyřešit jen mezinárodně, tedy společnými silami. Cynismus novodobé české politiky nebyl nikdy větší.
Ve svém nelidském tažení se české vládě hodí do krámu každý prostředek, tedy i bratříčkování s pravicově extremistickou vládou Maďarska. Kdo by si to byl ještě před několika lety dokázal představit? Navíc když jde o vládu sociálních demokratů? Jakákoli humánní politika, vytvořená polistopadovými vládami, právě zažívá svůj těžký pád. A většina jen přihlíží.
Jestliže se někdo v těchto dnech raduje, jsou to pravicoví extremisté, rasisté a xenofobové. Česká vláda jako by naslouchala jen jim, když jedná podle přesvědčení těchto skupin. Ač bych rád použil jiného měřítka, bohužel poslední postup a postoje české vlády jdou na ruku právě těmto extremistickým skupinám. Nic jiného si nemusíme namlouvat.
A komu ještě jinému tento neblahý vývoj v Evropě vyhovuje, si lze jen lehce představit: Rusku, které se může radovat z vnitřních rozepří a demontáže hodnot, na kterých Evropa stojí. Nic jiného si Putinova vláda nemůže přát víc než rozpolcenou, nejednotnou, své principie pošlapávající a hlavně strachem ovládanou Evropskou unii.
Větší obavy bychom měli mít z vlastních lidí, kteří brojí proti základní lidskosti, ne z těch, kteří naši pomoc potřebují. Ti sami naopak před terorem, násilím utíkají. A my jim to chceme ještě stěžovat?
Navíc je zajímavé, jak se najednou volá po obraně křesťanských hodnot. Právě ČR je opravdu zářným příkladem, jak se mají žít. Země, kde je větší počet ateistů než věřících a kde jen málokdo ví, proč se slaví Velikonoce a co například stojí v kázání na hoře, zneužívá křesťanského náboženství k tomu, aby ho použilo jako zástupný důvod pro svou xenofobii, kterou oficiálně nechce nazvat pravým jménem.
ČR svou současnou zahraniční a tuzemskou politikou dokazuje, že si své členství v EU nezasluhuje, když se neumí zapojit do humanitární pomoci. Brát ano, ale dávat ne? To jsme EU opravdu nepochopili? V tom případě do ní takové Česko nepatří.