Václav Klaus je pro mě nejhorší prezident, který tu mohl po Václavu Havlovi vůbec kdy být. Většinu jeho kroků během desetiletého prezidentování považuji za takové, které podkopávají nejen zdejší demokracii (například naposledy vyhlášením amnestie), ale také mezinárodní obraz Česka za jeho hranicemi. Právě ten byl velice dobrý díky zahraničí politice jeho předchůdce Václava Havla a tehdejších vlád (a to i té Klasouvě!).
S Václavem Klausem jako prezidentem se pohled na Česko hodně zakalil. Vinu na tom nese i každá z vlád, která s Klausem řídila zdejší zem, a obě komory parlamentu, které ho dvakrát zvolily prezidentem ČR. České vlády se málokdy přičinily k tomu, aby v zahraničí zprostředkovaly jiný a více zastoupený názor než ten od jedné osoby, Klause, který vědomě přesahoval své kompetence a posouval diskurz celé vnitřní i zahraniční politiky, kam se mu zachtělo.
Podle mě měl Václav Havel na rozdíl od Václava Klause nadhled, světovost, moudrost, duchapřítomnost a věděl, jak by měl svět fungovat lepším, tedy snesitelnějším a demokratičtějším způsobem. A sám k tomu svým jednáním přispíval nejen doma, ale také v zahraničí. Domnívám se, že Václav Havel neměl rád upřednostňování kohokoli jen kvůli tomu, že má jakoukoli moc. Hájil práva každého, kdo se chová demokraticky a nepáchá svým jednáním něco nekalého druhým a na úkor druhých.
Václav Klaus pro mě představuje dost často pravý opak. Jeho trucovité tendence se zhoršily s příchodem na Pražský hrad, kde se obklopil dalšími pravicovými radikály, jak se mi jeví jeho vicekancléř Hájek a tajemník Jakl, kteří podle mě nikdy neměli vykonávat takto zodpovědné funkce. Doposud je pro mě neuvěřitelné, že všichni tři – jak Klaus, Hájek, tak i Jakl – smí určovat morální směřování země. Je pro mě smutné a zarážející, že ostatní politici počínání těchto hradních pánů vesměs jen přihlížejí a nedokáží najít odvážná slova, která by výroky a chování „pánů“ z Hradu zatlačila do kouta a vysvětlila, že se takto nesmí nikdo nikdy v takovéto funkci chovat a mluvit.
Amnestie, kterou vyhlásil Václav Klaus, je pro mě další balvan do skládanky špatností současné české politiky. To, že se na ní podílí i sám premiér, je o to otřesnější. A to, že tím sám sebe ještě víc zdiskreditovává, je očividné, přesto pro mě nepochopitelné. Jistě se však něco takového hodí do krámu právě Klausovi, který si je svého nesmyslného jednání dobře vědom a schválně kazí vše, nač se podívá, dokud ještě třímá otěže alespoň nějaké moci. Teď záleží na ostatních, co mu ještě všechno dovolí rozšlapat.
Poslední vývoj na české politické scéně ve mně posiluje přesvědčení o několika věcech: Je na čase, aby se do české politiky znovu dostala nápaditost, slušnost, věcnost, umění se společně dohodnout, správa země k obecnému prospěchu, nenamyšlenost, neješitnost a moudrost. Tedy vše, co Klaus pro mě nikdy nepředstavoval a nikdy představovat nebude. Proto doufám, že si český národ zvolí mnohem lepšího prezidenta, který bude umět ztělesnit většinu výše zmíněných vlastností, jež české politice setsakra chybí, a sice již drahnou dobu.